Projekt je situován na území bývalého vojenského letiště Hradčany, což umožňuje realizaci velkého energetického zdroje na již dříve technicky využívané ploše, aniž by docházelo k záboru cenné zemědělské půdy nebo zásahu do nedotčené přírody. Rozloha letiště umožňuje výstavbu zdroje o významném výkonu, který pokryje spotřebu krajských nemocnic, škol a dalších organizací (ročně ušetří cca 13 000 tun emisí CO2) a zároveň zajistí kraji stabilní příjmy z prodeje přebytků nebo pronájmu ploch.
Jde o strategický přístup. FVE Ralsko je odsouhlaseným projektem zastupitelů Libereckého kraje, kteří jsou demokraticky zvolenými zástupci občanů. Kraj platí ročně řádově stovky milionů za elektřinu – pokud bude provozovat FVE, ušetří významné náklady, které následně může investovat do jiných potřeb. Liberecký kraj v roli provozovatele FVE Ralsko bude také zárukou, že se vyrobená energie vrátí zpět lidem a organizacím v kraji.
Vznik FVE Ralsko provází všechny zákonné procesy na posouzení vlivu na životní prostředí. Projekt zahrnuje náklady na pyrotechnický průzkum a sanaci území (v rozpočtu pro rok 2027 je na tyto účely vyčleněno 12 mil. Kč), což přispěje k celkové dekontaminaci a bezpečnosti lokality. Bude se vytvářet stanovisko EIA, které hodnotí vlivy plánovaných staveb a činností na životní prostředí a zdraví lidí. V současné navrhované variantě nezabírají FVE panely celou plochu letiště, zhruba 20 % plochy zůstane ponecháno bez zastavění, aby mohl být zachován provoz leteckého spolku a současně nedošlo k narušení života chráněných syslů či hnízdiště ptáků.
Původní studie proveditelnosti počítaly až se 106 MWp, aktuálně zvažované varianty pracují s výkonem 30 MWp provozovaných ze strany krajské společnosti Energie Ralsko a dalších 30 MWp pro komerčního partnera. Zásadním omezením je Smlouva o připojení s ČEZ Distribuce, která aktuálně pevně stanovuje maximální rezervovaný výkon na 62,5 MW. Tento výkonový strop technicky znemožňuje, aby elektrárna tzv. bobtnala nad rámec povolené kapacity sítě. Rozšíření FVE by navíc podléhalo novému povolovacímu procesu, v rámci kterého by se k projektu vyjadřovali dotčené orgány státní správy a další účastníci řízení.
Veškeré podmínky budou součástí výběrového řízení, chceme mimo jiné zajistit, aby nájemce poskytoval smluvní benefity obyvatelům Ralska a okolních obcí. Pro kraj je rozdělení napůl mezi komerčního partnera výhodné, protože se tím sníží na polovinu náklady na výstavbu i provoz FVE. Kraj bude inkasovat nájemné za nevyužitou část pozemku a prodej projektových práv, což zajistí stabilní příjem vedle úspor za vlastní energie. Výnosy z provozu současně půjdou zpět do krajských budov a organizací.
Solární park představuje udržitelnou alternativu k tradičním způsobům výroby elektřiny, které jsou mnohdy spojeny s navyšováním skleníkových plynů a negativním vlivem na životní prostředí. Fotovoltaická elektrárna vytváří energii ze slunečního záření, jde prakticky o čistou energii bez emisí, hluku a znečišťujících látek. FVE Ralsko jde ruku v ruce s tím, jaké nastavila Evropská unie regulace pro skleníkové plyny – do roku 2030 by měl být podíl energie z obnovitelných zdrojů na úrovni 45 %. Elektřina z tohoto zdroje pozitivně přispěje ke snížení energetické nezávislosti Libereckého kraje a krajských institucí. Projekt počítá s velikostí FVE 30 MWp instalovaného výkonu, což není z pohledu kraje nijak zvlášť rozsáhlá investice nebo extrémní velikost zdroje. Naopak velikost byla oproti původním plánům významně zmenšena, aby odrážela aktuální energetické potřeby kraje.
Návrh FVE parku je spojen s pravidelným příjmem do rozpočtu obce. Plánujeme zřídit Fond rozvojových projektů, který zajistí příspěvky do místní infrastruktury. Dle rozvojových plánů obce Ralsko by výnosy z provozu FVE na letišti Hradčany měly přispět k realizaci rekreačních aktivit typu cyklokros, motokáry, lanové centrum, dětská hřiště či hipostezky. Výstavba a provoz fotovoltaické elektrárny je také příležitostí pro lokální ekonomiku, neboť nabízí možnosti pracovních zakázek pro místní obyvatele.
Jednoduše lze říct, že jeden panel za svou životnost vrátí 40x více energie, než sám spotřeboval při výrobě. S tématem souvisí pojmy EPBT (Energy Payback Time = za jak dlouho panel vyrobí energii, která byla potřeba na jeho výrobu) a EROI (Energy Return on Investment = kolikrát více energie vyrobí panel za dobu životnosti, než kolik stálo jeho vyrobení).
EPBT se pro FVE panel pohybuje okolo půl roku až 2 let. Uvažovaná životnost vyráběných panelů se pohybuje mezi 30 a 40 lety (s klesající účinností, ale plně funkční). To znamená, že EROI vychází na 15 až 80 let, průměrně se dá tedy uvažovat o hodnotě 40 let. Čistá výroba = 98–99 % své životnosti Životnost komponent je uvažována v ekonomickém modelu, tj. výměna střídačů po 20 letech. Podobně je počítání s průběžnou revitalizací bateriového systému.
V plánu je zvolit v daném čase nejideálnější model fungování FVE. Nabízí se např. možnost založit tzv. energetické společenství a v něm elektřinu sdílet mezi příspěvkovými organizacemi kraje a společnostmi kraje; případně do obcí a mezi obyvatele. Společnost Energie Ralsko se také může stát obchodníkem s energiemi. Alternativně může využít synergie strategického partnerství s provozovatelem druhé FVE v lokalitě, který by mohl disponovat významnou bilanční skupinou z pohledu řízení celkové odchylky. Všechny varianty jsou do budoucna možné a efektivní bude rovněž využití kombinace FVE s bateriovým úložištěm (např. pro poskytování služeb technické či obchodní flexibility).
Samotné fotovoltaické panely vodu ze země nečerpají a nevyužívají ji k výrobě elektřiny. Přesto je potřeba posoudit, zda by změna povrchu, odvodnění, údržba areálu nebo stavební práce nemohly lokálně ovlivnit vsakování dešťové vody.
Proto bude součástí přípravy projektu odborné posouzení vlivů na životní prostředí, včetně vlivu na vláhové poměry. Cílem návrhu bude, aby se srážková voda vsakovala v místě v co největší míře, neodtékala koncentrovaně mimo území a nezhoršovala vodní režim v okolí.
Fotovoltaické panely se na slunci zahřívají, zároveň ale část plochy pod nimi zůstává zastíněná a mezi panely zůstává vegetace.
Proto bude součástí přípravy projektu odborné posouzení mikroklimatických dopadů: teploty povrchů, proudění vzduchu, zastínění, vlhkosti půdy a vegetačního režimu. Projekt bude počítat s dostatečnými rozestupy mezi řadami panelů, zachováním travního porostu, omezením zpevněných ploch a údržbou zeleně tak, aby se přehřívání území minimalizovalo.
Cílem není vytvořit betonovou nebo asfaltovou plochu. Fotovoltaické panely se budou instalovat na konstrukce kotvené do země, nebo přitížené balastem, a pod nimi může zůstat travní nebo bylinný porost. Právě způsob údržby zeleně, sečení, ponechání pásů pro hmyz apod. bude důležitý pro to, aby lokalita neztratila ekologickou hodnotu.
U Ralska je toto téma citlivé kvůli druhové rozmanitosti bývalého letiště. Návrh bude respektovat výsledky biologického hodnocení a podmínky ochrany přírody. V praxi to může znamenat vymezení ploch bez panelů, migračních koridorů, režimu sečení, ochrany hnízdišť a dalších opatření pro konkrétní druhy. Tyto informace budou známy ke konci roku 2026.
Při veřejném projednání zazněly obavy o ptáky, sysly, vlky, jelení a spárkatou zvěř i další druhy. Lokalita bývalého letiště není „prázdná plocha", nýbrž má přírodní hodnoty, které je nutné před rozhodnutím odborně zmapovat.
Součástí další přípravy proto je biologické hodnocení a posouzení vlivů na chráněné druhy a cenné biotopy. Podle výsledků může být projekt upraven: například změnou rozmístění panelů, ponecháním nezastavěných částí, vytvořením průchodů pro živočichy, omezením oplocení v citlivých místech nebo stanovením zvláštního režimu údržby.
Bateriové úložiště je standardní součást moderních energetických projektů, protože pomáhá vyrovnávat výrobu a spotřebu elektřiny. Zároveň platí, že baterie musí být navrženy, povoleny a provozovány podle přísných bezpečnostních pravidel.
V praxi to znamená oddělené technologické kontejnery nebo objekty, systém řízení teploty, nepřetržité monitorování, protipožární opatření, havarijní plán a koordinaci s hasiči. Bateriové úložiště nebude navrhováno jako běžný sklad baterií bez dozoru. Bude vybaveno systémy pro detekci poruch, řízení teploty a bezpečné odstavení. Konkrétní technické řešení bude známo až v další fázi projektu.
Aktuální varianta nepočítá se zastavěním celé plochy a podstatná část letiště zůstane volná mimo jiné pro provoz ranveje leteckého spolku a ochranu vybraných druhů. Část plochy s technologií bude muset být z bezpečnostních důvodů oplocená a nebude veřejně přístupná. Zároveň je cílem hledat takové řešení, které nezruší rekreační hodnotu území víc, než je nezbytné. Rozumíme ale obavě, že ploty mohou zhoršit vzhled krajiny a omezit pohyb lidí i zvěře.
Proto projekt pracuje i s dopadem na krajinu a krajinný ráz. Možná opatření zahrnují vedení plotů tak, aby zbytečně neblokovaly prostupnost, ponechání migračních koridorů, použití méně rušivého typu oplocení, doplnění zeleně a rozdělení areálu na menší celky místo jedné neprostupné bariéry.
Akcelerační zóny jsou území, kde má stát nebo kraj předem určit, že jsou vhodnější pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Smyslem je nasměrovat projekty do lokalit, kde dávají větší smysl a kde lze lépe sladit energetiku, ochranu přírody, krajinu a infrastrukturu.
Akcelerační zóna ale neznamená, že lze stavět bez pravidel nebo bez posouzení dopadů a nemá nahradit komunikaci s obcí ani veřejností. I v takovém území musí projekt splnit zákonné požadavky, projít příslušnými povolovacími procesy a respektovat ochranu přírody, krajiny, vodního režimu i veřejných zájmů. Umístění do akcelerační zóny může ovlivnit rychlost a rámec povolování, ale nezbavuje investora odpovědnosti vysvětlovat projekt, zveřejňovat podklady a reagovat na konkrétní obavy.
U Ralska je veřejná diskuse zvlášť důležitá, protože jde o rozsáhlý záměr v území, které má přírodní, rekreační i historickou hodnotu. Proto by komunikace nemá stát jen na formálních řízeních, ale i na dobrovolných setkáních, jako bylo například zařízeno v Ralsku-Kuřívodech.
Při veřejném projednání zaznělo, že Ralsko už nese vysokou zátěž z existujících FVE. Je potřeba rozlišovat mezi staršími soukromými projekty, které byly schvalovány před lety dotčenými orgány v oblasti bez součinnosti Libereckého kraje a záměrem krajské společnosti, jehož deklarovaným cílem je vyrábět elektřinu pro krajské organizace a vracet přínosy do kraje. Role kraje je pak vysvětlena již v jedné z otázek výše.
Vyhlášení místního referenda je v kompetenci obce a řídí se zákonnými pravidly. Při veřejném projednání zaznělo, že část obyvatel o referendum stojí a že se uvažuje o jeho spojení s komunálními volbami, aby byla co nejvyšší účast.
Na věřejném projednání bylo přislíbeno, že další výstupy, grafy, modely a posudky budou postupně doplňovány na web Energie Ralsko. Zaznělo také, že se plánuje další setkání přímo na letišti, které by se mělo uskutečnit v září 2026. Do konce roku by měly být známé výstupy z posouzení krajiny, bioty, krajinného rázu a vliv na vláhu a mikroklima.