Mýtus 1: „Nikdo neřeší, co bude se zvířaty a přírodou.“
Součástí přípravy záměru na bývalém vojenském letišti Hradčany u Ralska je i posouzení, jaký vliv by mohl mít na přírodu v okolí. Posouzení provádí autorizovaný odborník od MŽP pro hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 a pro hodnocení dopadů projektů a plánů na životní prostředí
Posouzení se zaměřuje mimo jiné na chráněné lokality soustavy Natura 2000, tedy evropskou síť chráněných území určenou k ochraně vzácných druhů a jejich přirozených stanovišť. Zkoumá se také krajinný ráz a živočichové, kteří v lokalitě dnes žijí, například sysli, skřivani nebo čolci.
Výsledky posouzení budou důležité pro další rozhodování. Podle nich se nastaví konkrétní opatření na ochranu přírody, například rozsah nezastavěných ploch, způsob péče o území nebo pravidla pro umisťování technologií. Výsledky z posouzení by měly být známy do konce listopadu 2026.
Mýtus 2: „Letiště se celé zastaví panely.“
Záměr se připravuje v areálu bývalého vojenského letiště Hradčany, tedy na rozsáhlém území, které je z části tvořeno zpevněnými plochami, které dnes slouží jinému účelu, než pro jaký byly v minulosti vybudovány. Možnost přednostně využít právě tyto již člověkem pozměněné části území je jedním z důvodů, proč byla lokalita pro umístění FVE vybrána.
Při přípravě záměru se posuzuje, ve kterých částech areálu lze panely umístit s využitím stávajících zpevněných ploch a kde je naopak nutné zachovat přírodně hodnotná stanoviště, průchodnost území a podmínky pro jeho současné využívání. Na základě odborného posouzení bude dán rozsah a rozmístění panelů a také rozestupy mezi jednotlivými částmi elektrárny, vedení přístupových tras a zachování ploch, které mají význam pro přírodu nebo pro pohyb veřejnosti.
V území dnes působí spolek sportovního létání a lidé jej využívají také k procházkám, venčení psů nebo in-line bruslení a dalším volnočasovým aktivitám. Tyto aktivity jsou již při návrhu prostorového uspořádání záměru evidovány a jsou podkladem pro návrh tras a ploch, které budou zachovány, či případně upraveny tak, aby mohly být využívány i po realizaci projektu.
Mýtus 3: „Fotovoltaika zničí půdu a už tam nikdy nic nebude.“
Záměr se připravuje v areálu bývalého vojenského letiště, tedy na území, které už bylo v minulosti výrazně člověkem využito. Část ploch tvoří zpevněné betonové a asfaltové povrchy, část území má travnatý charakter a travnaté pozemky jsou evidovány jako součást zemědělského půdního fondu.
Právě proto je další postup odborně posouzován a vyhodnocován. Cílem není půdu znehodnotit ani trvale zastavět, ale najít takové řešení, které bude co nejvíce využívat stávající zpevněné plochy a u travnatých částí minimalizuje zásahy do půdy.
Panely fotovoltaické elektrárny budou osazeny na samostatných nosných konstrukcích, které lze po skončení provozu společně s ostatní technologií demontovat. Na zpevněných plochách se přednostně počítá se stabilizací konstrukcí pomocí betonových prefabrikátů nebo jiného balastního systému, který nevyžaduje vrtání do stávajícího povrchu. Na travnatých plochách budou konstrukce založeny pomocí vhodných kotvicích prvků s cílem co nejvíce omezit zásahy do půdy. Dopady na území tak lze předem vyhodnotit a vhodným technickým řešením omezit. Po ukončení provozu budou panely, nosné konstrukce, kabeláž a další technologické prvky odstraněny. Místa po kotvicích prvcích budou zasypána a zarovnána a podle stavu dotčených ploch bude obnoven jejich půdní a vegetační pokryv.
Mýtus 4: „Fotovoltaika přehřeje celé okolí.“
Vliv fotovoltaické elektrárny na mikroklima je lokální a omezuje se především na bezprostřední okolí panelů. Výzkumy ukazují, že panely sice teplo pohlcují, ale zároveň stíní plochu pod sebou. Panely jsou instalovány nad terénem a vzduch mezi nimi cirkuluje. Dosud neexistuje žádné prokázání vlivu, že by fotovoltaický park o rozloze několika desítek hektarů mohl ovlivnit srážkové úhrny nebo způsobit sucho v celém regionu.
U bývalého vojenského letiště Hradčany je navíc podstatné, že část záměru má být umístěna na stávajících zpevněných plochách. Ty se dnes při přímém slunečním záření výrazně zahřívají. Po instalaci panelů bude část těchto povrchů zastíněna, a nebude proto vystavena slunci ve stejném rozsahu jako dosud. Teplo zachycené panely se tak nebude předávat přímo do povrchu pod nimi, protože mezi panely a terénem zůstane volný prostor umožňující proudění vzduchu.
Mýtus 5: „Jde jen o další solární byznys.“
Cílem projektu Libereckého kraje je vyrábět elektřinu pro potřeby Libereckého kraje a jeho příspěvkových organizací.
V Ralsku a okolí dnes existují další fotovoltaické elektrárny, ale připravovaný projekt na bývalém vojenském letišti Hradčany je odlišný tím, že jej připravuje společnost ve vlastnictví Libereckého kraje a vyrobená energie bude pomáhat pokrývat spotřebu elektřiny krajských škol, nemocnic, zařízení sociálních služeb a dalších veřejných organizací.
Elektrárna tak má kraji zajistit vlastní zdroj elektřiny a snížit jeho závislost na nákupech energie za aktuální tržní ceny. Přínosem bude větší předvídatelnost nákladů na provoz veřejných služeb a omezení dopadů výkyvů cen elektřiny na krajský rozpočet.
Mýtus 6: „O projektu je už rozhodnuto a veřejnost do toho nemá co mluvit.“
Rozhodnuto není. Projekt je ve fázi přípravy a posuzování. Veřejné projednání proběhlo právě proto, aby zazněly dotazy, připomínky a obavy občanů ještě před dalšími kroky.
Další postup bude záviset na výsledcích odborných posouzení a na rozhodnutí kraje. Připomínky veřejnosti jsou součástí této debaty.
Víme, že záměr FVE na letišti Hradčany vyvolává silné emoce. Právě proto chceme jednotlivá témata vysvětlovat srozumitelně, otevřeně a postupně. Budeme doplňovat další informace k ochraně přírody, ekonomice projektu, připojení do sítě, bezpečnosti technologií i dalším krokům přípravy. Cílem není obavy zlehčovat, ale oddělit fakta od mýtů a vést debatu na základě ověřitelných informací.
